Please select your page

Výzvy, předpoklady a bariéry ústavní péče

Termín realizace: 9/2022 – 12/2023

Projekt s názvem „Výzvy, předpoklady a bariéry ústavní péče“ byl realizován výzkumnou organizací SocioFactor a Nadací Sirius za podpory Kanceláře veřejného ochránce práv, Federace dětských domovů a Asociace náhradní výchovy. Garanci nad projektem převzalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. 

Cílem tohoto projektu bylo provedení tzv. AS-IS analýzy, která bude zaměřena na identifikaci aktuálních problémů a bariér, příležitostí a výzev, nebo slabých a silných stránek aktuálního stavu zkoumané oblasti. Cílem analýzy nebylo definovat, jak má vypadat potřebná změna ústavní péče (transformace), ale poskytnout odborný a adekvátní podklad pro návrh takové změny, např. seznam problematických aspektů, které v současnosti komplikují výkon ústavní péče. 

Výsledkem je zpráva PROBLÉMY, PŘEKÁŽKY A BARIÉRY ÚSTAVNÍ PÉČE V PERSPEKTIVĚ JEJÍCH PRACOVNÍKŮ, která má dvě části I. výzkumnou a II. analytickou. Podklady (data) pro tuto zprávu poskytli zástupci všech typů ústavních zařízení, spadajících do gesce MŠMT, z různých lokalit v České republice, kteří zastávali různé pozice ve svých zařízeních, v rámci řízených skupinových diskuzí. Výzkum se zaměřil výhradně na hledání a identifikaci problémů a bariér, což znamená, že se soustředil pouze na problematické aspekty péče a opomíjel takové, které účastníci považovali za běžné, standardní, zvladatelné a neproblematické. 

Věříme, že výzkumná i analytická zpráva, které v rámci tohoto projektu vznikly, napomohou otevřené diskuzi o potřebách dětí a jejich rodin, ale také diskuzi o podmínkách ústavní péče a potřebách pracovníků v ústavní péči.

Pěstounská péče na přechodnou dobu v datech – Výsledky kontinuálního výzkumu PPPD od roku 2009 do roku 2021

Realizátor: Nadace Sirius, Dobrá rodina o.p.s., Profesní sdružení přechodných pěstounů, z.s.

V roce 2009 Alžběta Skleničková (Dobrá rodina) zahájila sběr anonymizovaných dat o dětech, které procházejí pěstounskou péči na přechodnou dobu. Později se ke sběru dat dobrovolně přidali další desítky pěstounů, kteří pravidelně vkládali základní údaje o dětech, které jim byly svěřeny, a o péči, kterou jim poskytovali. V roce 2014 se do koordinace sběru dat zapojila také Radka Švecová, zakládající členka Profesního sdružení přechodných pěstounů a jeho současná předsedkyně. Vznikl tak unikátní datový soubor, který umožňuje vhled do toho, jak vypadá pěstounská péče na přechodnou dobu v České republice.  Z těchto dat Nadace Sirius zpracovala podrobnou analýzu. 

Sběr dat probíhal ve třech vlnách. Pěstouni údaje do dotazníků vyplňovali sami a vždy až v okamžiku, kdy dítě už předali do navazující péče, tzn. jejich péče o dítě byla ukončena. Každý pěstoun se sám rozhodoval, zda se zapojí do sběru dat a o kterých dětech z těch, které mu byly svěřeny, vloží údaje. Někteří pěstouni zaznamenali všechny děti, o které se starali, jiní pěstouni jenom některé. Někteří pěstouni se účastnili pouze jednorázově. Údaj o tom, o kolik dětí se pěstouni starali celkem, tedy nemáme k dispozici. Víme jen, kolik jich zaznamenali a že toto číslo nemusí odpovídat celkovému počtu dětí, o které se starali. Všechny zaznamenané údaje o dětech i pěstounech jsou anonymizované (používají se jedinečné číselné kódy, které se automaticky pěstounovi generují při prvním vyplnění dotazníku). 

V 1. vlně byly vloženy údaje o 247 dětech, které prošly PPPD v období 2009 až 2018. 

Ve 2. vlně byly vloženy údaje o dalších 238 dětech, které v PPPD pobývaly v období 2013 až 2019. 

Ve 3. vlně byly vloženy údaje o 497 dětech (období 2012 až 2021).  

Celkem jsou k dispozici údaje o 982 dětech.
Sběru dat se účastnilo 233 pěstounů.

V současné době nemáme žádný obdobný zdroj informací o pěstounské péči na přechodnou dobu. 

HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ

Typické dítě v PPPD:

  • Jedináček
  • Bez zdravotních problémů
  • Většinového etnika
  • Mladší jednoho roku 

Věk dětí v PPPD:

  • Do PPPD jsou umisťovány převážně velmi malé děti do 3 let (84 %)
  • 57 % dětí jsou novorozenci, dalších 27 % jsou děti mladší 3 let
  • Pouze necelých 7 % dětí je starších 6 let

Odkud děti do PPPD přichází:

  • 67 % dětí přijde do PPPD ze zdravotního zařízenía jen 13 % od rodičů
  • Jen 8 dětí (0,8%) přišlo z jiné PPPD (měly častěji zdravotní problém a byly menšinového etnika)
  • Nejmenší děti chodí do PPPD překvapivě také z ústavní péče (důvodem není jejich zdravotní stav, ale může to být menšinové etnikum nebo sourozenec)

Délka pobytu dětí v PPPD:

  • 46 % dětí opustilo PPPD do půl roku, do 1 roku už to bylo 84 %
  • U 16 % byly překročena zákonem daná lhůta 12 měsíců (čtvrtina z nich měla zdravotní problém a dvě třetiny se setkávali se svou rodinou. Více než polovina byla mladší 1 roku)

Kam děti z PPPD odchází:

  • 94 % dětí bylo z PPPD umístěno do rodinné péče 
  • Nejvíce (39 %) dětí odešlo do osvojení
  • Téměř třetina dětí (28 %) se vrací do své rodiny
  • Necelou třetinu (27 %) dětí se podařilo umístit do dlouhodobé pěstounské péče
  • Do ústavní péče odešlo pouze 38 dětí (4 %) (šlo převážně o starší děti)

Vliv věku dítěte na jeho následné umístění z PPPD:

  • Děti do 2 let jdou nejčastěji do osvojení
  • Ve věku 3-6 let odchází nejčastěji do dlouhodobé pěstounské péče
  • Děti starší 7 let do ústavní péče nebo zpět domů 

ZÁVĚRY:

Pěstouni se umí postarat o všechny typy dětí (zdravotní problémy, sourozenci, etnikum), jsou proto schopni nahradit péči dětských domovů pro děti do 3 let. 

PPPD plní svou roli krátkodobé dočasné péče.

Děti starší 7 let neumíme z PPPD umístit do náhradní rodinné péče.

Data dle údajů MPSV (Roční výkaz o výkonu sociálně-právní ochrany dětí, 2014-2022)

Cíl výzkumu:

Navrhnout model náhradní rodinné péče pro zdravotně znevýhodněné děti v ČR na základě zjištění o náhradní rodinné péči pro zdravotně znevýhodněné děti v Dánsku, Anglii a popisu současného systému náhradní rodinné péče o zdravotně znevýhodněné děti v ČR (doporučení nastavení systému, kompetencí aktérů, návrhy nových přístupů).

Výzkum v České republice

Obsah výzkumu:

  • Rozhovory s krajskými a ministerskými úředníky a s náhradními rodinami
  • Shromáždění a analýza dostupných textů a dokumentů a statistických dat k tématu
  • Analýza potřeb náhradních rodin pečujících o zdravotně znevýhodněné děti
  • Analýza současného rámce náhradní rodinné péče pro zdravotně znevýhodněné děti v ČR

Výsledky výzkumu:

Výzkum v Dánsku, Anglii a Rakousku

Obsah výzkumu:

  • Rozhovory s odborníky z relevantních institucí a s rodinami v každé zemi
  • Shromáždění a analýza dostupných textů a dokumentů k tématu
  • Analýza vývoje přístupu k péči o zdravotně znevýhodněné děti v náhradní rodinné péči, 
            filozofie systému
  • Analýza současného stavu péče o zdravotně znevýhodněné děti v náhradní rodinné péči, 
            na úrovni legislativy i praxe, role aktérů, poskytování služeb aj.

Výsledky výzkumu:

Model náhradní rodinné péče pro děti se zdravotním znevýhodněním

Model náhradní rodinné péče pro děti se zdravotním znevýhodněním vznikl na základě zjištěných informací z realizovaných výzkumů na téma zdravotně znevýhodněné děti v České republice i zahraničí. Dokument zpřehledňuje jednotlivé problémy v systému a současně přináší návrhy konkrétních řešení.

Model náhradní rodinné péče pro děti se zdravotním znevýhodněním je určen pro debatu odborné, laické i politické veřejnosti.

Cíl výzkumu:

Navrhnout model podpory osvojitelských rodin na základě zjištění z fungování osvojení v Dánsku, Anglii a popisu současného stavu osvojení v ČR (doporučení nastavení systému, kompetencí aktérů, návrhy nových přístupů).

Výzkum v České republice

Obsah výzkumu:

  • Rozhovory s krajskými a ministerskými úředníky a s osvojitelskými rodinami
  • Shromáždění a analýza dostupných textů a dokumentů a statistických dat k tématu
  • Analýza potřeb osvojitelských rodin
  • Analýza současného rámce osvojení v ČR

Výsledky výzkumu:

Výzkum v Dánsku, Anglii a Rakousku

Obsah výzkumu:

  • Rozhovory s odborníky z relevantních institucí a s rodinami v každé zemi
  • Shromáždění a analýza dostupných textů a dokumentů k tématu
  • Analýza vývoje přístupu k osvojení, filozofie systému
  • Analýza současného stavu osvojení na úrovni legislativy i praxe, role aktérů, poskytování služeb

Výsledky výzkumu:

Model osvojování

Model osvojování vznikl na základě zjištěných informací z realizovaného výzkumu na téma osvojení a oponentur expertní skupiny (odborníci pro oblast rodinného práva). Jedná se o návrh na změnu systému osvojení v ČR.

Předkládaný dokument zpřehledňuje jednotlivé problémy v systému a procesu osvojování a současně přináší návrhy konkrétních řešení. Především ale přichází s představou, jak by měl vypadat rámec a proces osvojování dětí v mimorodinných adopcích.

Model vychází ze čtyř principů:

  1. Smyslem mimorodinného osvojení je primárně naplnění zájmů dítěte.
  2. Mimorodinné osvojení je jedním ze způsobů sociální-právní ochrany, jak dítěti zajistit trvalé rodinné prostředí.
  3. Pravidla sociálně-právní ochrany se vztahují na všechny případy mimorodinných osvojení.
  4. Mimorodinné osvojení je celoživotní proces, který nekončí právním aktem osvojení.

Model osvojování je určen pro debatu odborné, laické i politické veřejnosti.

pdfModel_osvojovani976.58 KB

  1. Výzkum NRP v zahraničí 2013
  2. Výzkum NRP v České republice 2014
  3. Průzkum veřejného mínění – Postoje k pěstounské péči
  4. Pěstounská péče příbuzných – analýza potřeb